J&V Diving ... a hűbaj pod vodu!

Na otázku kam se jet pořádně zapotápět jsem si opět odpověděli již takřka klasicky - do Francie, do jeskynní v oblasti řek Dordogne, Lot a Celé. Navíc se nám třeba podaří prodložit si léto... Bylo rozhodnuto a v pondělí 10. 10. 2011 jsme vyrazili. Čtyři potápěči, dvě auta naložená až po strop a klečící pod tíhou našeho potápěčského vybavení. Výlet je plánován na týden a možná i o trochu víc. Jeskyně nás opět nezklamaly.

Ubytovali jsme se opět v campu Woodland. Tam jsme dorazili v úterý kolem poledne a na uvítanou na nás v lednici čekala láhev francouzského šampaňského, milá pozornost od domácích. My jim na oplátku vezli české pivo :-) Vybalení všech těch potápěčských cajků bylo úlevou pro naše auto, nikoli už tak pro nás. Seznamovací ponor jsme však v podvečer přece jenom absolvovali, a to v Resselu. Po příjezdu na lokalitu nás trochu překvapil nízký stav vody v řece Celé - vody v řece bylo po kolena a ke vstupu do jeskyně jsme museli dojít pěšky korytem řeky. Ressel opět překvapil, takovéto podmínky jsme tu ještě nezažili. Ale je to lepší než jarní "hřib" na řece. Bylo tu holt sucho :-) Příroda byla sice všude kolem krásně vybarvená do podzimních barev, ale tráva na pláních byla takřka spálená a zelenou jsme viděli jen v údolí řek. Ani v průběhu našeho potápění nekáplo, až poslední den při odjezdu.

Zpět k potápění. Ponor v Resselu byl seznamovací, na pohodu. Hlubší galerií tam, vychutnat si sestup studnou s parádní viditelností, podívat se kousek za ní a zpět pak mělkou galerií. Viditelnost u vstupu nebyla nic moc, ten den tam prošlo více potápěčů a navíc vinou dlouhého sucha je ve vstupní části jeskyně usazena poměrně silná vrstva sedimentu z řeky. Ale dále v jeskyni už lepší, ve studni už skvělá a proud žádný. Pro začátek celkem fajn ponor, věci balíme už za svitu měsíce.

Druhý den našeho pobytu jedeme navšívit Fontaine Saint George, vývěr napájený vodami známého Goufre de Padirac. Máme v plánu podívat se zase dál než na jaře, takže si přibíráme stage s TMX. Ověšeni čtyřmi stage a skútrem se za poměrně špatné viditelnosti (už se tam před námi někdo soukal) tlačíme vstupem a úvodním sestupem do jeskyně. Pozor na hlavu, na skútr, na lahve.. a už jsme za zlomem, můžeme stoupat a potom i jet na skútru. Prvních asi 400 m není viditelnost nic moc, max. 5 m, moc se nezdružujeme a valíme dál. V další části jeskyně se mění její jílovitý charakter na více méně skalnatý a viditelnosti se zlepšuje. Na skútrech jedeme půl hodiny, jejich spolehlivá "jízdní doba" je bohužel jenom 1 hodina. Potom je odkládáme a plaveme již mělkým tunelem s hloubkou i 2 m k sestupu na 1 km, kde profil jeskyně padá až do 75 m. Bereme stage s TMX a jdeme se tam podívat, akorát se podíváme na zlom, kde se jeskyně v 75 m rovná a jde v této hloubce dále. My však otáčíme a vystupujeme nahoru, absolvujeme dekompresi, jejích podstatnou část lze příjemně proplavat mělkým tunelem při návratu. Druhou, už jen krátkou dekompresi absolvujeme už při výstupu z jeskyně, ve vstupním jezírku. A co nevidíme - krásná štika, tak 70 cm velká. Po ponoru v klidu a za pomoci Honzy a Tomáše vše balíme. Protože jsme z vody lezli podstatně déle než kluci, měli už zbaleno a Tomáš mohl i něco vyfotit.

Ve čtvrtek jsme se vydali na pátrací akci - podle webových stránek Caveconditions.com se poslední dobou poměrně často potápí v jeskyni zvané "Ressel 2", podle francouzských jeskyňářů Le Cunhac. Vybaveni mapkou z francouzských webových stran Plongeesout.com a fotkou parkoviště u vstupu vyrážíme hledat. Honzu a Tomáše necháváme u Resselu se skútry, aby se taky trochu svezli. My pokračujeme dál k řece Lot, z níž by měl vést vstup do jeskyně. Ani jsme nemuseli moc hledat, mapka i fotka sedí, můžeme jít "objevovat" pro nás neznámou jeskyni. Vstup do jeskyně je přes řeku, proud v řece skoro není, voda čistá jak u nás v lomech. Zřejmě podle vstupu z řeky je jeskyni přezdíváno "Ressel 2", a vstup je opravdu jako menší bráška. Voda je rázem čistější a chladnější, profil jeskyně vede prvních 200 m v hloubce od 5 do 10 m, pak v několika schodech či studnách padá až do hloubky 45 m ve vzdálenosti 300 m od vstupu. Tady ve větším prostoru za max. hloubkou jeskyně pro nás končí závalem, končí tu i šňůra. Už nám nabíhá dekomprese, takže otáčíme a vracíme se. Viditelnost v jeskyni dobrá (10 - 20 m), je tu více sedimentu a dno je jakoby zaprášené. Při výlezu z jeskyně do řeky je vidět výrazná termoklina a voda v řece už nám nepřipadá tak čistá :-) Příjemná lokalita, fajn ponor.

V pátek jsme se rozhodli pro ponor v Landenouse. Podle informací z Lot Cave Diving Centre, kde jsme plnili lahve, spory s farmářem trvají a není žádoucí "dělat problémy". Protože nechceme ohrozit možnosti potápění v této lokalitě, vykládáme výstroj a odvážíme auta zpět po silnici na veřejné parkoviše vpravo za kolejemi. Vstup do Landenouse je z čtverhranné nádrže, kde je v aktuálním "období sucha" celkem málo vody. Stage věšíme na smyce k žebříku, s dvojčetem slezeme po žebříku rovnou v sucháči. Plaveme jeskyní až tam, co nám pravidlo třetin dovolí, pak otáčíme. Viditelnost slušná, asi 8 až 10 metrů. Na dně jeskyně a částečně ve vstupu do jeskyně máme relativně krátkou dekompresi, pak už jen vylézt z té "díry" zpět na sluníčko. Sluníčko nám totiž stále přeje.

Víkend jsme zahájili ponorem v Le Cunhac. Chtěli jsem lokalitu ukázat Tomášovi a Honzovi a současně jsme se chtěli podívat, jesti by to přeci jenom nešlo o kousek dál. U řeky na parkovišti před vstupem byl příjemný chládek, informace o lokalitě se asi dost rozkřikla, potkali jsme u potápěče z Německa, Belgie i Švýcarska. Ponor proběhl obdobně jako ten minulý, na 350 m jsme marně pátrali po pokračování. Možná by to šlo pár metrů se sidemount, ale kdo ví. Třeba to zkusíme příště.

Poměrně dobré zprávy o viditelnosti jsme měli z jeskyně Cabouy. Nikdo z nás tam zatím nepotápěl, tak jsme byli dost zvědaví a těšili jsme se na ponor. Do Cabouy jsme zajeli v neděli odpoledne, byl tam klid, jen dva potápěči vynášeli věci od vstupního jezírka. Voda ve vstupním jezírku byla svítivě zelená, zřejmě obarvená z důvodu zjišťování toku vody (to nám později i potvrdili místní potápěči). Je to trochu divný pocit, zanořovat se do vody barvy svítivě zelené reflexní vesty :-) Vzali jsme si skútry, což se nám vyplatilo. Viditelnost prvních asi 150 metrů byla ovlivněná zbarvovačem, ale pak se voda krásně pročistila a vidět bylo, kam jsme dosvítili (někdy i nedosvítili). Jeskyně nás příjemně překvapila a potěšila svou rozlehlostí a viditelností. Na skútrech jsme zase jeli půl hodiny a pak ještě půl hodiny plavali, čímž jsme se dostali až na vzdálenost přibližně 1 400 metrů. Okolo výstupu k Poumayssen byla voda trochu mléčná a přikalená, ale dále bylo vidět zase parádně. Po hodině ponoru tam otáčíme a vracíme se, nejdřív "pěšky" a pak na skútru. Maximální hloubka je hned za vstupem, ale než se do ní dostaneme, poměrně dlouho se pohybujeme v hloubce pod 20 metrů. Takže dekomprese na kyslíku ve vstupním jezírku za malé viditelnosti ubíhá jen pomalu. Nakonec se z toho vyklubal nejdelší ponor našeho výletu s konečnou délkou 164 minut. Paráda :-)

Pro Tomáše s Honzou byl nedělní ponor posledním, v pondělí už balili věci a odpoledně odjížděli zpět do Čech. My jsme se zdrželi ještě do středy. V pondělí jsme se rozloučili s klukama a v odpoledních hodinách vyrazili zase do Cabouy. Včerejší ponor se nám opravdu líbil, tak jsme se chtěli porozhlédnout v částech za vstupním jezírkem, které jsme "prosvištěli" na skútrech. Voda ve vstupním jezírku stále stejně zelená a nádech zelené postupně slábne až na přibližně 150 m. Prohlédli jsme si velký tunel jeskyně Cabouy a podívali se také do malé odbočky, tunelu s nádechem klaustrofobie. Ten nás obloučkem vrací zpět k hlavní sňůře. Asi na 800 metrech, kde už je viditelnost díky blízkosti Poumayssen horší, otáčíme a vracíme se. Ještě tady máme co "objevovat", snad příště.

Poslední ponor proběhl v úterý, ve středu balíme. Ačkoli se nám moc nechtělo do nošení skúrtů korytem řeky Celé s vodou po kolena, lákaly nás prostory za studnou v Resselu. Takže nakonec jsme tam přeci jenom jeli. Na parkovišti jen dvě auta, když my začínáme, oni lezou ven. Celkem šest stage zanášíme nad vstup do Resselu a věšíme do vody na lano ke vstupu. Skútry táhneme už v sucháčích korytem řeky, napůl plavou, jde to celkem dobře. Už jen dvojčata a můžeme na ponor. Viditelnost za vstupem opět nic moc, ale od křižovatky už dobrá, ve studně a dál skvělá. Na skútrech jedeme až na další rozdvojení cca na 900 m, pak ještě pokračujeme asi na 1 100 m. Spotřeba na skútrech sice není velká, ale stejně už musíme otáčet. Škoda, Ressel je tu opravdu rozmanitý. "výzdobou" se místy trochu podobá krásám Trou Madam. No nic, návrat zase na skútrech do studny, dekomprese a mělkou galerií zpět. U vstupu do řeky, možná spíš už v řece absolvujeme dekompresi na kyslíku a potkáváme krásného pstruha potočního. Po vynoření necháváme vše zavěšené nad vstupem na smyci, není kam spěchat :-) Než zase vše postupně a pomalu "vystěhujeme" do auta, už se skoro stmývá. Pěkná tečka za naším výletem.

Ve středu prší. Po dlouhé době, příroda má radost a nám to nevadí - balíme a jedeme domů. Cesta je dlouhá a únavná, 1 500 km. Ale stojí to za to, určitě se zase vrátíme.

Ponory Jirka a Verča

11. 10. 2011 - Ressel - vzd. 500 m, max. hl. 45 m, čas ponoru 60 min, lahve: 2x12 vzduch

12. 10. 2011 - Saint George - vzd. 1 000 m, max. hl. 75 m, čas ponoru 137 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 vzduch, 1x S80 TMX 18/35, 1x S80 EAN50, 1x S40 O2, skútr

13. 10. 2011 - Le Cunhac (Ressel 2) - vzd. 350 m, max. hl. 45 m, čas ponoru 61 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 vzduch, 1x S40 O2

14. 10. 2011 - Landenouse - vzd. 900 m, max. hl. 27 m, čas ponoru 100 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 vzduch, 1x S40 O2

15. 10. 2011 - Le Cunhac (Ressel 2) - vzd. 350 m, max. hl. 45 m, čas ponoru 70 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 vzduch, 1x S40 O2

16. 10. 2011 - Cabouy - vzd. 1 400 m, max. hl. 30 m, čas ponoru 164 min., lahve: 2x12 vzduch, 2x S80 vzduch, 1x S40 O2, skútr

17. 10. 2011 - Cabouy - vzd. 800 m, max. hl. 30 m, čas ponoru 93 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 vzduch, 1x S40 O2

18. 10. 2011 - Ressel - vzd. 1 100 m, max. hl. 53 m, čas ponoru 91 min., lahve: 2x12 vzduch, 1x S80 TMX 18/35, 1x S80 EAN50, 1x S40 O2, skútr